Autor: Aragamash
Zdroj: Celý příběh Heroes (fórum HC)
Pro začátek si řekněme, kde se odehrává děj Heroes III. Je to kontinent Antagarich. Společně s Enrothem sdílí jeden svět. V období Obnovy Erathie zde nalézáme několik království: Erathie, AvLee, Bracada, Eofol, Deyja, Nighon, Krewold, Tatalie, dále je to provincie Porobených zemí a tajemný ostrov na severu Vori. Herní dějiny, kterými si můžete sami projít, jsou velice obsáhlé a snad i větší než dějiny Ashanu. Opět si více můžete přečíst na Heroes wikipedii, popřípadě na internetu, zde je ale stručně děj.
Nejprve je třeba si rozdělit dění Antagarichu do několika časových pásem, která jsou ve hře přítomna:
1) Tarnumovo království, pád říše Bracadum (Heroes Chronicles 1 Warlords of Waseland)
2) Dobývání podsvětí, výprava královny Alisson (Heroes Chronicles 2 Conquest of the Underworld)
3) Osvobození Tatalie (Heroes Chronicles 7 Revolt of the Beastmaster)
4) Válka pánů živlů (Heroes Chronicles 3 Masters of the Elements)
5) Válka o Strom světa (Heroes Chronicles 5 The World Tree)
6) Ohnivý měsíc, Vorrův pád (Heroes Chronicles 6 The Fiery Moon)
7) Bezbožná aliance (Heroes III The Shadow of Death)
8 ) Obnova Erathie (Heroes III Restoration of Erathia)
9) Místní války (menší příběhy z Heroes III Armageddon´s Blade – např. Dračí krev)
10) Válka draků (Heroes Chronicles 4 Clash of Dragons)
11) Meč Zkázy (Heroes III Armageddon´s Blade hlavní příběh)
12) Meč Mrazu (Heroes Chronicles 8 The Sword of Frost)
13) Nesmyslná válka (Den Zúčtování = Apokalypsa – konec Heroes III, počátek Heroes IV)
Takto po sobě následují události na kontinentu Antagarich, tak jak je popisuje série Heroes a jak je můžeme vlastnoručně hrát (tj. na rozdíl od Heroes V se nejedná jen o na internetu napsanou historii). Pro přehlednost označíme jako centrum našeho dění události popsané v originální hře, tedy v Heroes III: The Restoration of Erathia – toto není oficiální dělení, ale pro naše potřeby to bude přehlednější. Popis vezmu chronologicky pouze v rámci Heroes. Chronicles vezmu tak, jak byly díly vydány…
HEROES III: STÍN SMRTI
Přestože se jedná o druhý datadisk ke hře Heroes III, události v ní popsané předcházejí válce o Erathii – cca odhadem tak 2 roky nazpět. Tajné tažení Stínu smrti pak vysvětluje příčiny války o Erathii. V harmonogramu je to bod 7 – Bezbožná aliance.
Gem, původem čarodějka z Enrothu, opouští svou učitelku Amandu a cestuje za poznáním na kontinent Antagarich. Jako svou novou domovinu si volí AvLee, protože je dost podobná její původní domovině, ačkoli si popravdě nemůže zvyknout na oživlé stromy. AvLee je napadána nemrtvými z Dyje a tak organizuje domobranu Zelený Čtyřlístek a nemrtvé zahání. Všimne si ji mladý čarodějnický učeň Sandro a požádá jí o pomoc. Jeho mistr jej (jméno si nejsem jistý) poslal pro několik magických předmětů, aby extrakcí z nich mohl vytvořit kouzlo, jímž by bylo možné zničit nemrtvé ve velkém. Nabízí jí za to peníze. Gem to přijímá, chce totiž pomoct světu od této nemrtvé hrozby, peníze by se hodily na vyzbrojení domobrany a nakonec bude přeci jen bojovat s nemrtvými. Informuje o tom zdejšího lorda a ten k ní posílá Clancyho (toho, jenž rozumí jednorožcům). Společně nalézají Amulet nekromancie. Ve snech Gem probírá svůj postup s Amandou. Mimochodem Gem, ačkoliv vypadá tak 25, je ve skutečnosti okolo 60, ví ale, kde jsou prameny mládí a tak se udržuje mladá – kam se hrabou hydratační pleťové krémy. Barbar pro ně získal Upíří kutnu, ale byl zajat zloději a tak bylo třeba jej vykoupit. Nakonec najdou i Boty mrtvého muže a vše Gem donese Sandrovi. Ten však nezaplatí a s artefakty zmizí. Gem se cítí podvedena a neví, co si počít a co si má myslet. A to je hodně chytrá. Slibuje pomstu.
Crag Hack je barbar z Enrothu a rovněž přijíždí na Antagarich. Na rozdíl od Gem hledá dobrodružství. Potkává se s čarodějným učněm, který mu nabídne pozemky a 100 000 zlatých za nalezení 4 artefaktů s nimiž by jeho mistr mohl efektivně bojovat s nemtrvou nákazou. Hacka nezajímá pozemek ani čestné konání, ovšem peníze a dobrodružství se hodí. Nejprve popraví barbara kvůli Helmici z lebky, která prý byla dědictvím jeho rodu, ačkoliv sám Crag Hack věděl od Sandra dobře, že barbar byl lhář a ukradl ji. Dále získává od temného rytíře Marzetha Černý meč mrtvého rytíře. Dále je to brnění Hrudní koš od lichů a nakonec Štít šklebící se mrtvoly od temné Charnath. Ovšem příběh se opakuje. Sandro nezaplatí a zmizí i s artefakty aniž by Cragu Hackovi cokoliv zaplatil.
Gelu, napůl člověk a napůl elf z Vori, jenž byl nalezen jako sirotek a vychován generálem Kendalem, dokončuje svůj úkol, aby se mohl stá velitelem Lesní hlídky, jež obsahuje ty nejlepší lučištníky a slouží jako uši a oči Erathie i AvLee. Úkol závěrečné zkoušky je vybití zdejších nájezdníků. Dále je však třeba, aby Gelu získal Elixír života pro krále. Pro něj potřebuje Prsten zdraví, Prsten vitality a Ampulku krve života. Během výkonu služby odhaluje síť konspirací, např. lordi z Údolí Dračích pánů odmítají poslušnost a jiní lordi sloužící AvLee se ukazují jako Dyjiští kolaboranti či dokonce upíři v přestrojení. Pro získání Ampulky krve života je Gelu nucen sáhnout k obchodování se zloději, jimž musí sehnat mocné artefakty výměnou za Ampulku. Ampulka je ukradena pohraničnímu upířímu lordu Vokialovi, který díky ní nemusel chodit na lov krve. Toto v důsledku rozpoutá zlo, neboť bez ní se bude muset krmit lovem živé krve. Jakmile má všechny tři artefakty, rozpustí Gelu oba prsteny v krvi Ampulky a za pomocí zaklínadla předá Elixír. Tím je jeho úkol splněn.
Yog, syn džinovské matky Aine a barbarského otce Tereka, studuje umění magie pod vedením své matky na jedné z Bracadských univerzit. (Prosím, zde je nutné si uvědomit, že ačkoliv se Yog objevil již v Heroes 1 a 2, zde figuruje jako nová postava, která nikdy v Enrothu nebyla, na rozdíl od Gem a Crag Hacka.) Yoga však studium magie nebaví a více se věnuje příručkám boje a historii válek. Aine to však nerada vidí. Pošle dopis vévodu Winstonu Boragusovi, králi Krewoldu, a žádá jej o přijetí mezi barbary (po otci). Boragus vyhoví. (Yog byl kdysi zamilován do magií posedlé Vidominy, která ale přešla ke studiu nekromancie a teď je někde v Deyi.) Yog utíká z univerzity pronásledován armádami své matky a díky otci se mu podaří dostat z Bracady do Krewoldu. Tarek umírá, ale Yog jde za svým snem. Vévoda Boragus ale proti němu posílá armády. Yog to chápe hjako zradu a rozhodne se pro mstu. Dostane se k Boragusovi, ale ten mu vysvětlí, že šlo o první část zkoušky. Druhou je roznesení 6 částí artefaktu Andělské aliance do Tatalie, Erathie a nakonec Bracady. Yog splní tyto úkoly a je definitivně pozván ke stolu jako barbarský hrdina. (Aby dokázal odmítání magie, během celé kampaně nepoužije ANI jediné kouzlo!!!)
Tyto čtyři příběhy se odehrávaly přibližně ve stejný čas. Nyní má však Sandro v rukou Zbroj zatracence a Plášť mrtvého krále, dvě z nejmocnějších artefaktových sad a má velké ambice. Nejdříve zničí všechny ostatní konkurující studenty svého mistra. Poté (s pomocí mladé nekromantky Vidominy) proráží hluboko na území Dyje. Přibírá k sobě ne příliš chytrého ani mocného Dyjského lorda Finnease Wilmara, jenž bude figurovat jako loutka v jeho plánech. Sandro je díky svým artefaktům nezastavitelný. Zabijí svého mistra a nakonec i vládce celé nemrtvé Dyje, vévodu Alariceho. Sám se ale nenechá korunovat králem, ale svěří vládu Wilmarovi a sám se stává tzv. šedou eminencí, našeptávačem a rádcem, který ve skutečnosti řídí veškeré královy kroky.
Hrozba ze stran nemrtvých uvnitř AvLee sílí a to žene Gem a Gelu do boje. Je odhaleno otrávení jednoho z místních lordů (mám dojem, že to byl lord Fayette). Co zvláštnějšího je, že otrávený lord byl ve skutečnosti upírem. Gelu a Gem se dozvídají o akcích toho druhého a rozhodnou se spojit. Gelu je již vůdcem Lesní hlídky a Gem se stala AvLeejskou druidkou, což jak sama říká se příliš neliší od čarodějnice/kouzelnice z Enrothu. Yog, který slouží jako hrdina lidu rovněž pociťuje nátlak ze stran nemrtvých a proto jedná. Crag Hack hledá pomstu, při tom ale pomáhá lidem. Kontaktuje jej Yog a vzniká tak druhé spojenectví na opačné straně od Dyje. Nakonec se dozvídají o sobě navzájem a vytváří tak dohromady unii. Sandro nesedí na zadku a jedná. Ví, o co jim jde. Sesbírá armádu a vrhá se na čtvero hrdinů, které až překvapivě snadno poráží. Hrdinové se dávají na ústup nevzdávajíce se. Rozhodnou se vyhledat Andělskou alianci, jako poslední možnost (vzhledem k poloze artefaktů a k tomu, že nevěděli kde je hledat se NEJEDNÁ o tutéž Andělskou alianci, kterou rozkládal Yog). Nacházejí úspěšně všechny díly a když je spojí dohromady dávají tak vzniknout novému spolku, jenž bude navždy znám jako Bezbožná aliance. Díky spojenectví armád a síle artefaktů nakonec Sandra přemáhají a to dříve než si zjedná obrovské posily. Sandro není zabit, ale artefakty jsou mu odebrané. Loučící se hrdinové je roznesou do všech koutů země.
Během tajného tažení dává Sandro z pozice rádce vzniknout Erathijskému nekromantskému kultu a rovněž tzv. Kreeganovu spolku. Nejdříve dá lordu Haartovi jed, který má tento člen nekromantského kultu podat v domluvený den králi Gryphonheartovi. Dále sbírá dostatek financí a dřeva (a i pracovní síly z řad rolníků na území Erathie, které spravují lordi nekromantského kultu), aby mohl financovat výstavbu tunelů Kreeganova spolku. Naneštěstí prohrává válku se svými konkurenty (prostě mu to bez artefaktů tak nejde) a je vsazen na doživotí do vězení. Jeho místo zaujímá kdosi jiný.
HEROES III: OBNOVA ERATHIE
Král Erathie umírá, Gryphonheart byl otráven!!! Ani ne několik hodin po jeho smrti je truchlící země napadena sousedním Eofolem a Nighonem. Útok je zuřivý a zemi bez svého milovaného a v taktice bystrého vůdce rvou nepřátelé na kusy. O co je vše horší, že Nighonské armády se objevují neviděné uprostřed země, jako by tam čekaly skryty. Eofol zabijí AvLeejskou dračí královnu zlatých draků a ochromuje tak jejich možnosti. Nighon se za pomocí svých vystavených tunelů (již chápete potřebu Kreeganova spolku dřeva, peněz a pracovní síly? Mimochodem Kreeganové jsou mimoplanetární rasa démonů…) útočí na největší města a během pár měsíců padá hlavní město Erathie – Steadwick. Skvělý generál Kendal (ten, co vychoval Gelu) tak vstupuje do historie jako muž, během jehož vedení (i když statečného a geniálního) poprvé padlo hlavní město Erathie…
Královi smrti využívají i národy Krewold a Tatalie. Od sebe je dělí úzký pruh Erathijské země (max. 20km). Tyto dva národy se dlouho nemají v lásce a teď, když je většina Erathijské posádky odvedena na východ, aby bránila zemi proti invazním armádám, mají šanci si vše vyříkat. Obě strany se vyzbrojí. Tatalie shání potřebné suroviny, Krewold zlato. O vítězi těchto bojů rozhodujete vy – ve finále je jedno zda zvítězíte za krále Tralloska či Boraguse…
Královna Catherine Ironfist (manželka Rolanda Ironfista, dcera krále Gryphonhearta) se vrací po otcově smrti do Erathie a nalézá zemi rvánu na kusy sousedy. Přenechává velení generálu Christianovi a sama odjíždí na diplomatickou plavbu s prosbou o pomoc do Bracady a AvLee. Christian mobilizuje armády a dobývá zpět města včetně velkého města Plynth. Dokonce ničí i podzemní Nighonskou tvrz Teranius. Pokračuje přes městečko Fair Feather, kde se k němu přidávají andělé a nakonec se mu včas podaří získat Gryfí skály, protože nastává čas pravidelného rozmnožování gryfů a bylo by nemilé, kdyby v této době byly skály v držení nepřátel. Válka za obnovu Erathie může začít!
Nyní je na čase uskutečnit plány, ježto vytvořil Sandro, ačkoli jim již nevelí. Zatímco je říše v chaosu, pronikají vojska Dyje do Erathie až k městu Whitestone a za pomocí nekromancie oživují mrtvého Gryphonhearta. Důvod? Je to nejlepší taktik a stratég a s jeho znalostmi, znalostmi říše a znalostmi Erathijských taktik, nebude pro Wilmara problém dobýt Erathii a celý Antagarich. Vskutku ďábelský plán! Mrtvý Gryphonheart je však příliš mocný. Sesadí Wilmara z trůnu a vytvoří obrovskou amrádu. Někteří (např. temný rytíř Mot) se mu staví na odpor, ale v brzku jsou definitivně ztrestáni. Nyní je Dyje dostatečně silná a může zaútočit na Erathii.
Diplomatická cesta Catherine byla úspěšná a ona se s Bracadskou a AvLeejsou pomocí vrací do Erathie. Eofolská i Nighonská vojska jsou drcena. Steadwick po dlouhých bojích osvobozen. Část vojsk je vyslána vyřešit neutrální vztahy a napravit problémy na Tatalijsko-Krewoldských hranicích. Úspěšně. Nakonec je odhalen důvod tohoto úspěšného blitzkriegu a to jsou tunely vedoucí až z ostrova Nighon do centra Erathie (dokonce i pod mořem). Ty jsou zasypány.
Nyní, když se Erathie vypořádala s invazí Nighonu a Eofolu, obsadila nazpět Steadwick a urovnala neutrální vztahy na západě, je třeba, aby se věnovala hrozbě nemrtvých. Královna Catherine je kontaktována Nimbusem ze spolku nekromantů, který se žádá připojit k Bracadě, AvLee a Erathii v boji proti nemrtvému Gryphonheartovi. Důvod? Nekromantský spolek (v čele s Finneasem Wilmarem) má strach z Gryphonhearta a chce se jej zbavit. Za pomoc nabízí vydat vraha, lorda Haarta. Catherine přistupuje na dohodu a vede válku proti vlastnímu otci. Vítězně dobývá Whitestone, kde se nemrtvý Gryphonheart rozhodl usadit, a představuje mu do očí lorda Haarta. Gryphonhearta popadne zloba, a Haarta zabije vytrhnutím srdce z těla. Mezitím Catherine připraví kouzlo, jímž osvobodí otcovu duši a jeho nemrtvé tělo zabije. Tímto je Obnova Erathie u konce.
Velká válka však zasela sémě nespokojenosti (tajné tažení) do srdcí obyvatel Porobených zemí (malé teritorium na jih od Erathie, ježto je Erathijskou provincií). Proto využívají poválečné doby a začínají občanskou válku za svobodu. Erathie se ji však všemi silami snaží potřít. Nejprve je nalezen Grál v údolí, kde jednorožci se stromy rozmlouvají. Ten je dopraven do města Welnin, jehož starosta sympatizuje s rebelanty a nabídl své město pro vybudování Grálu. Nakonec je Welnin povýšen na hlavní město a osamostatnění je u konce.
HEROES III: MEČ ZKÁZY
První datadisk stojí na konci původní Heroes série. Obsahuje několik na sobě nezávislých příběhů, jejichž dějová linie je charakteristická pro každý příběh. Celkově ale mají jedno společné, a to, že se odehrávají až PO obnově Erathie.
Nevyzpytatelnost osudu – sleduje trampoty rytíře Christiana na domorodci zaplněném ostrově. Jedná se spíše o Easter Egg, protože místo toho, aby se snažil dostat domů, tak jde do hospody, Goblini pijí kafe a Christian (ano, ten generál z obnovy Erathie) sbírá cestou plastové lžičky, které pak plánuje rozdat jako vánoční dárky – prostě sranda.
Drakobijec – časově jej můžeme zařadit kamkoliv od vzniku Bracady (bod 2 na časové ose) až tak rok až dva po konci obnovy Erathie. Příběh neinterferuje s jinými příběhy ani nekoliduje s dějinami, proto je to více méně jedno. Sledujeme příběh Dracona, který se touží stát největším drakobijcem. Dlouho studoval v Bracadě pod vedením matky magii a nyní je připraven. Nejdříve pro něj matka vytvořila krystalového draka, o němž se říká, že je neskutečně obtížné jej vytvořit a přeci ještě těžší jej zničit. Další jeho cíl je drak pohádkový z magického ostrova a rezavý drak obývající místní doly. Vrcholem jeho kariéry je ale zabití největšího královského Azurového draka. I to se mu podaří…
Slavnosti života – po obnově Erathie, před Mečem zkázy, popř. během děje Meče zkázy. Každých 40 let jsou v Krewoldu pořádány Slavnosti života. Během nich mají mladíci z celého Krewoldu příležitost účastnit se klání a získat titul krále. Do tohoto klání se připojuje i mladý Kilgor. Jeho prvním úkolem je zabít starověkého behemota jménem Ostrý dráp. To není lehký úkol, neboť tento letitý behemot odolává pokusům o jeho zabití už po 3 Slavnosti života. To se však Kilgorovi zdaří a postupuje k úkolu druhému. V Krewoldu je speciální rezervace, do níž je vstup zakázán. Kilgorův úkol je vyčistit ji od všeho živého během tří měsíců. Úspěch. Ve třetím úkolu už má Kilgor svůj kmen a musí se utkat se soupeřícími 3 kmeny. Nakonec je mu umožněno utkat se se samotným králem zlobrem Winstonem Boragem. (Ano, ten, který přijal Yoga mezi barbary.) Kilgor vítězí a stává se novým králem Krewoldu.
Hra s ohněm – časově po obnově Erathie, může být i během Meče zkázy. Čarodějnice Adrianne je původem z Tatalie, odjela však studovat do Erathie magii. Vzhledem ke vrozené predispozici k ohni bylo jasné, jaký živel si vybere. Jako ohnivá čarodějnice se vrací do Tatalie, kterou nalézá pleněnou nekromanty. Nějaký nekromant si zde očividně doplňuje armádu. Posílá žádost o pomoc do Erathie, ale odpověď je negativní. Erathie má prý dost starostí sama se sebou, než aby se starala o Tatalii či rolníky žijící na hranicích Erathie. Adrianne tedy musí vést válku sama. Abych vás nenapínal, nakonec je tažení ohnivé čarodějnice v zemi vody a země úspěšné a nekromanti zastaveni.
Dračí krev – se odehrává po obnově Erathie, ale nejpozději do konce Meče zkázy. Mutare je mocná vládkyně jedné části podzemních systémů Nighonu. Má však otravné sousedy. V Nighonu není jednotná vláda a ani se země nedědí. Silný bere vše! Mutare věří, že je ta silná. Začne vést rozboje s nenáviděným stárnoucím sousedem Ordwaldem. Dovídá se však o tajuplné Ampulce dračí krve a vydá se jí hledat. Pobijí desítky draků, ale nakonec ji v jedné jeskyni nalézá. Vypije ji a stává se drakem. Nyní je z ní královna všech draků a této moci Mutare (jako drak) využívá a zabijí nejen Ordwalda a získává jeho zlato, ale nakonec ovládá i většinu Nighonských kobek.
Meč zkázy – hlavní příběh, odehrává se asi 5 let po obnově Erathie. Eofol si nedává pokoj a útočí na Erathii. Jeho cílem ale není dobýt nová území. Král Lucifer Kreegan II. měl totiž vizi světa v plamenech. (Jak jsem již podotkl, národ Kreeganů – tedy démoni – pochází z vesmíru a jsou to nepřátelé Pradávných, tedy tvůrců světů, včetně toho světa, kde je Antagarich a Enroth. Chcete-li vědět více, hrajte Might and Magic.) Aby se mu to však povedlo, musí získat mocný Meč zkázy. Ten umí ukout jen mocný magický kovář. Velitel eofolský sil Xeron dostává hledání tohoto kováře na povel. Královna Catherine vede odpor proti Kreegenovským armádám netušíc o co jde. Gelu má jisté tušení po kontaktu s elementy. Ano, na povrchu Antagarichu se velice rychle objevují nádherná magická města elementálů. Děje se tak, protože se obávají o bezpečí Antagarichu, pro nějž Xeron představuje hrozbu. Nejprve musí Xeron najít Meč pekelného ohně, Štít zatracence, Krunýř pekelné síry a Sféru neměnnosti. Jakmile toto Xeron má, probijí se přes davy elementů k mystickému kováři. Khazandar pak t těchto magických artefaktů skuje Meč zkázy. V tuto chvíli se po bok Catherine staví generál Kendal a Roland Ironfist (její manžel) jako nová král Erathie. Gelu rovněž pronásleduje Xerona. Na hradbách města Jagos nalézá Gelu umučeného Khazandara. Nakonec Gelu, Catherine i Roland společně s obrovskými armádami soutoku obkličují Xerona a než dorazí do hlavního města Eofolu Kreelahu, kde by mohl Xeron předat Meč zkázy, zabijí jej a Meč svěřují Gelu, který se tak stává jeho strážcem.
HEROES CHRONICLES I: WARLORDS OF WASTELAND
Tento příběh je nejstarší nám známý hratelný příběh popisující dějiny Antagarichu. Ocitáme se tedy dávno před válkou o obnovu Erathie. Tehdy Erathie ještě neexistovala. Největší říší byl Bracaduun. Zaujímal prostory dnešní Bracady, částí Erathie a kontoroval dokonce i mnohé části dnešního Krewoldu. Barbarské země Krewoldu byly zotročené říší Bracaduun.
Tarnum byl mladý otrok. Jednoho dne se k němu připotácel starý a vyčerpaný muž. Tarnum a jeho rodiče se jej ujali a nakonec zjistili, že se jedná o barda – snad posledního. Začal jim vyprávět příběhy z dávných dob a hlavně příběh o Barbarském království Jargově, které sahalo od oceánu k oceánu. Tarnum začal šířit tuto legendu mezi otroky, což nakonec vedlo až k místí vzpouře. Nakonec rebelové zabili i barbarského skřeta Rabaka, který zde fungoval jako dráb. Říše Bracaduun považovala Tarnuma za malého rebelanta, a tak proti němu vyslala vojska, ale Tarnum je odrazil a začal osvobozovat další barbarský národ a šířit povstání. Jeho rádcem se stal Hardac. (Možná bych se mohl zmínit, že do jeho tábora dochází krásná barbarka rusých vlasů Yalla, která pase ovce, ale k Tarnumovi se nepřipojuje jsouc hrdá a samostatná. On ji však očividně miluje.) Poté mu přišlo ultimátum, v němž zástupci Bracaduunu (kapitán Karl) požadovali jeho vydání za život 3 bardů. Tarnum se nevzdal, ale jeden bard zemřel (tolik ztracených příběhů). V tuto chvíli si Tarnum uvědomuje, že pro vedení války je třeba více vojsk a tak útočí na sousední bažinaté země (kde konstantně plynou místní boje) a zotročuje je. Jakmile má dost sil, vede Tarnum svá vojska vstříc Wallpeaks (horský masiv dělící pustiny od Bracaduunu). Zde umírá Hardacův syn Tordac. Tarnumovi se podaří průlom přes Wallpeaks, ale je zastihnut magickou lavinou, ježto pohřbí polovinu jeho armád a zbytek odřízne od domoviny. Míří tedy na sever, kde vyhledává pomoc místních barbarů. Říká se, že zde žijí samotní potomci Jargovi a jeho lidu. Ti však nevěří Tarnumovi a ze strachu z čarodějů se odmítají k tažení za svobodu připojit. Tarnuma zaslepí zloba a poroučí hromadné vraždy a plenění. Nachází tělo své mrtvé sestry (každá otrocká rodina mohla mít jen jedno dítě, Tarnum měl starší sestru, ale jak si jistě umíte představit, rodina potřebovala chlapce a tak se musela děvčete zbavit), která byla zabita jeho vlastními armádami při bezhlavém ničení. Paranoia a zloba vede Tarnuma tak daleko, že otráví všechny své rádce a přátele. Sesbírá nové armády a probíjí se nazpět do Bracaduum (teď už zástupci říše nazývají Tarnuma králem). Naposledy se Tarnum setkává s otcem ,který má strach z věcí, ježto slyšel o svém synu, a brzy na to umírá. Tarnumovo tažení končí dobytím nejhlavnější tvrze Bracaduun Steelhorn. Tímto je definitivně osvobozen barbarský lid a je vytvořena říše tyranského krále Tarnuma téměř tak mocná, jako kdys ta Jargova. Bracaduun definitivně padl. O deset let později se Rion Gryphonheart setká na bojišti s Tarnumem a zabijí jej. Tímto končí Tarnumova velkolepá říše, ale svoboda barbarům zůstává. Na místě Bracaduum vzniká malé království Bracada a Rion Gryphonheart zakládá z většiny trosek Bracaduunské říše království Erathie.
Tarnum se dostane po smrti do Síně souzení, kde je souzen třemi barbarskými bohy, známými jako Pradávní (zřejmě se jedná – podle mě – i o tvůrce světa a nepřátele Kreeganovské rasy démonů – ale pro bližší pochopení by bylo třeba hrát Might and Magic). Ti jej shledají nevhodným pro vstup do Ráje a Tarnum je poslán zpět na Antagarich jako nesmrtelný hrdina, aby odčinil své zlé skutky…
HEROES CHRONICLES II: CONQUEST OF THE UNDERWORLD
Příběh navazuje na vyprávění z prvního dílu. Ocitáme se v Erathii – odhadem tak 20 let po jejím vzniku (popř. po Tarnumově smrti).
Démonům se podařilo ukrást z Ráje duši Riona Gryphonhearta. Tarnum je poslán do Erathie ve své první reinkarnaci, aby pomohl královně Allison získat duši jejího otce nazpět. Zřejmě si dokážete představit Tarnumovo pohoršení, když se musí vydat do podsvětí bojovat s démony, aby zachránil duši toho, kdož jej zabil. Přesto se staví do čela Erathijských armád a vede je k bráně do podsvětí. V první úrovni podsvětí musí najít Blokující kouli, kterou požaduje lodník za převoz do hlubších úrovní. Allison chce doprovázet Tarnuma, ale ten ji drží v povzdálí a trénuje ji. Když se dostanou do druhé úrovně, jsou všichni konfrontováni vizemi a hrůzami z minulosti. Tarnum toto obzvláště těžce nese, uvědomuje si svoje hrůzné činy, chřadne, slábne a šílí. Jak se podlamuje morálka jejich velitele, klesá morálka i mužstva. Nakonec však vize odhalí důležitou pravdu. Když Tarnumovi armády plenili v zemi Jargových potomků, jeho starší sestra zabita nebyla, ale zachránil ji muž – Rion Gryphonheart. Alisson je dcera Tarnumovy sestry, tedy jeho neteř. V tuto chvíli se jeho postoj k celému „trestu“ mění a taky k Allison. Probíjí se přes nemrtvé i vládce podsvětí a kontaktuje se s vládcem nejhlubším Deezeliskem, kterého Rion při jeho pokusu o dobytí Erathie oslepil, a zjišťuje, poté co mu navrátil zrak donesením Přívěšku druhého zraku, že ten, kdo unesl Rionovu duši, je démonický vládce Jorm. Tarnum se vydává s armádami za Jormem, zabijí jej a osvobozuje Rionovu duši. Armáda je však zaskočena Deezeliskem, který unese Allison a zmasakruje posádku, včetně Tarnuma. Jelikož je však Tarnum nesmrtelný, probouzí se v jeskyních a vyhledává zbytky armády, s nimiž se vrhá proti Deezeliskovi a osvobozuje Allison. Nakonec vychází z podsvětí a Allison chce pasovat Tarnuma do vysokých hodností. V den pasování, však Tarnum není k nalezení a již jej nikdo nespatří.
HEROES CHRONICLES III: MASTERS OF THE ELEMENTS
Přestože se jedná o třetí díl kronik, chronologicky se zařazuje až na 4. místo. Stále jsme však dávno před válkou o obnovu Erathie. Jedná se však už o třetí Tarnumovu reinkarnaci.
Ocitáme se v Bracadě, za vlády Gavina Magnuse, nesmrtelného krále Bracady. Nastává období velké války vládců živlů, která se prý má opakovat periodicky (myslím, že každých 5000 let). Jejich bojištěm se má stát Antagarich. Tarnum se stává čarodějem, dostává nějaké armády od Gavina Magnuse a musí najít způsob, jak zabránit střetu vládců živlů. Asi si dokážete představit Tarnumův odpor (opět ironický trest, že?) k magii, jež po léta zotročovala jeho lid. Nyní ji musí používat, i když to vehementně odmítá. Odmítá používání chrličů a golemů a nesnáší to množství rádců a posluhovačů.
Nejdříve je třeba, aby obsadil poslední zbývající soutok materiálního světa, odkud cestuje ke bráně do Vzdušné říše – nyní si uvědomuje, že bez magie to prostě nepůjde! Dostává se do světa vzduchu, kde osvobozuje víly a učí se ovládat magii vzduchu. Zjišťuje ale, že Shawlend, pán vzduchu, již říši opustil a zničil za sebou portál. Tarnum musí najít jinou cestu a tak pokračuje do Vodní říše ovládané Acwalanderem, pánem vod, ten však učinil totéž. Pokračuje do Světa země, kde nachází mága Reama, který cestoval do elementárních rovin před 200 lety. Ream zestárnul jen o 16 let. Gralkor, pán země, již opustil svou říši rovněž a Tarnum si uvědomuje, že páni živlů užívají nerovnosti v čase k tomu, aby se do Antagarichu dostali před jeho návratem. Pokračují do roviny Pyrannastea, pána ohně, kde zjišťují, že magie váže elementy dohromady. Vydávají se proto získat podporu magických elementů, o jejichž zastavení usilují páni elementů pro jistotu. S podporou elementů se vrací Tarnum do roviny ohně, aby osvobodili Fénixe, jež Pyrannaste zotročil. Poté se vrací do materiálního světa, kde mezitím uběhlo 30 let!!! Gavin Magnus už ani nedoufal v jeho návrat, ale posílá mu jednotky na podporu boje. Tarnum se setkává osobně s Gavinem ,se kterým si vyměňují příběhy a Tarnum mluví o elementárních rovinách. Tarnum se dozvídá, že Gavina zabil jeden z jeho behemotů kdysi u Steelhornu, ale že Gavin to přežil. Tarnum však považuje Gavina za nabubřeného a arogantního. Nakonec poráží všechny 4 lordy živlů, nařizuje magickým elementálům zničit soutoky, aby se už nikdy nemohli elementi vátit, a všechny stopy po válce a sám se vrací k životu barbara.
HEROES CHRONICLES IV: CLASH OF DRAGONS
Děj srážky (střetu) draků se odehrává po válce za obnovu Erathie. Chronologicky po porážce Nighonu navazují vnitřní mocenské války, ve kterých vítězí Mutare, jež se stává vládkyní Nighonu i draků (Dračí krev kampaň). Na toto okamžitě navazuje děj této kroniky, ještě před započetím války o Meč zkázy, popř. v jejím počátečním průběhu.
Tarnum žije spokojený život mezi elfy již 20 let. Když však dobří draci (zelení a zlatí) přislíbí účast na svátcích jara, kde se pak neukážou, vydá se Tarnum vyhledat proč a kam zmizeli. Zanechává sirotka Waerjaka (jehož se ujal) u Adrianne, ohnivé čarodějnice, a vydává se na cesty. (Tarnum se zná s Gelu, takže dokáže trénovat ostrostřelce a má rovněž i patentovaný luk Gelu.) Cesta jej nejprve vede k Promlovači k drakům, který snad ví, co se stalo. Tentokrát však nebude ve hře ani válečnictví, čest či magie, ale špiónství. Tarnumovým mistrem zásobování se stává trpaslík Kurbon a rádcem druid Aspen, se kterým Tarnum často hrává šachy, ale díky výrazně agresivní taktice vždy prohraje. Tarnum se stává svědkem, jak zelený drak útočí na Promlouvače, ale zachrání jej a posléze se dozvídá o dračí královně Nighonu, která použila Ampulku dračí krve, aby se stala drakem. Tarnum se vydává ukrást tuto Ampulku a cestou zachraňuje hraničářku Valitu z démonického vězení. Druid Aspen, kdysi velký špeh, podezřívá Valitu ze špehování pro Nighon, ale Tarnum tomu odmítá věřit. Důvodem snad může být psychické souzení, neboť Valita si (podobně jako Tarnum) prožila doslova peklo při mučení v démonickém vězení. Navíc se cítí viná, že vyzradila při mučení mnohá tajemství… Tarnum nalézá uvězněné starší zlaté draky a za pomocí krve z Ampulky je navrací do jejich původního (dobrého) stavu. Toto odčarování osvobozuje i ostatní dobré draky. Tarnum však bojuje nejen proti Nighonským drakům, ale i rezavým, krystalovým, ba dokonce i azurovým drakům, jímž vládne Mutare. Je proto nucen vyhledat pomoc pohádkových draků. Přesto však Nighonské armády ví neustále o pohybech Tarnumových jednotek i o jeho zásobovacích trasách. Naštěstí se mu podaří zajmout harpyji, ježto s sebou nesla vzkaz o Tarnumově pozicích. Při jejím výslechu vyjde najevo, že tyto vzkazy bývají připevněné ke stromům za pomocí šípů stejných barev, ježto užívá Valita. Tarnum však zjistí, že pravým viníkem je Kurbon, kterýžto jako mistr zásobování má přístup k šípům jejích barev a ví o všech pozicích. Kurbon postřelí Aspena šípem, který o pár týdnu později umírá, a sám prchá do Nighonu. Valita je zajmuta. Tarnum útočí na Mutare a při srážce s Kurbonem mu přípomíná, kdo je, což vede Kurbona k tomu, aby zradil Mutare a obětoval sebe i své jednotky pro osvobození Vality (se kterou si vždy dost rozuměl). Tarnum útočí dál na Mutare a zatlačuje ji hlouběji na území Nighonu. Mutare je zabita při mocenském puči, stejně tak jako se kdysi ona dostala k moci. Tarnum je poté odvolán Pradávnými, ale už nikdy nezapomene na nejkrásnější roky, které strávil mezi elfy…
HEROES CHRONICLES V: THE WORLD TREE
Děj příběhu se odehrává někdy po válce s pány živlů. Jde tedy v pořadí o pátý příběh Tarnumův. Stále se však nalézáme v době daleko před válkou o obnovu Erathie.
Jedné noci slyší Tarnum ve snu hlas nebádající jej, aby zachránil Strom světa. Vydává se tedy daleko na severovýchod do tajemné jeskyně, kde nalézá barbarský kmen, který zde žije už po staletí akterý snad nikdy nekomunikoval se zbytkem světa. Zdá se, že je tento kmen určený jako stráž Stromu světa. Od pěti šamanů se Tarnum dovídá, že se dovnitř jeskyně již dostali nekromanté. Strom světa je cosi, co dává život všemu na povrchu Antagarichu. Pokud by byl zničen, vše by zemřelo (což by jistě hrálo do karet nemrtvým). Stále ale neví, co to Strom světa je. V hlubších vrstvách nalézá barbarský kmen, který uctívá Vorra, jednoho ze tří Pradávných, který se stal bohem války. Přesto tito barbaři spolupracují s nemrtvými. Tarnum doufá, že se mu podaří přesvědčit krále Targora, vůdce barbarských následovníků Vorra, aby upustil od uctívání boha války. Zjišťuje, že Targorovým vzorem pro krutovládu je tyranská vláda krále Tarnuma – tedy jeho vlastní. Tarnum doufá, že pokud Vorr ztratí své uctívače, zeslábne, proto posílá svého zlobřího druha ve zbrani nalézt Přívěšek obnovení paměti, se kterým, jak Tarnum doufá, se mu podaří ukázat Targorovi hrůzy své vlastní vlády a otevřít mu oči. Grumba nalezne Přívěšek a Tarnum Targora přiměje upustit od uctívání šíleného Pradávného (skutečně mi přišlo, že z příběhu vyplývalo, že Vorr je jako by zosobnění válečné bestie Tarnuma a jeho promítnutí do Boha – je to ale „jen jeden z Pradávných, který zešílel“). Tarnum se od elfa Nilidona dovídá, že Strom světa, neboli také Kořeny života, je ve skutečnosti celý tento podzemní systém. Vorr opouští plán na zničení světa a Tarnum, poté co pobije společně s barbary zbytek nemrtvých, se vydává pronásledovat Vorra.
HEROES CHRONICLES VI: THE FIERY MOON
Ohnivý měsíc navazuje na Strom světa a to přímo. Jedná se v podstatě o pokračování. Někdy tyto dva díly bývají uváděné pod jedním názvem.
Tarnum vychází s pomocí barbarů z podzemí a pronásleduje Vorra přes poušť až k neznámému horskému masivu, kde je konfrontován démony. Potkává raráška Skizzika, kterého se přes jeho zranění (a odpor barbarů) ujímá a ten mu za to prozrazuje mnohá tajemství. Tarnum tak zjišťuje, že Pradávní s ním nekomunikují (myslím tím ty zbývající dva), protože jsou uvězněni na místě známém jako Ohnivý měsíc (což je místo v jiné dimenzi). Aby se tam Tarnum dostal, musí otevřít tzv. Třpytný most, což je brána, která jej přenese kamkoliv. K tomu je ale zapotřebí obsazení čtyř soutoků bránících tento portál a taky získat Prsten poutníka. Tarnum se dostává na Ohnivý měsíc (kde nachází pozůstatky jakési, zřejmě barbarské, civilizace). Osvobozuje zbývající dva Pradávné z vězení žalářníka Xyrona. Zdraví Pradávní dávají Tarnumovi výtažek ze Stromu světa, kterým má vyléčit Vorra, jejich šíleného bratra, ale Tarnum v bitvě s ním prohrává a ztrácí spoustu vojáků. Poté co poskládá své armády znovu (Skizzik přežije), chystá se Vorra zabít, ale je přesvědčen zbývajícími dvěma, aby tak nečinil, neboť by to znamenalo smrt i jich dvou a i Tarnuma a věčné zatracení v nicotě. Tarnum tedy použije výtažek a očistí Vorra z šílenství. Tehdy Tarnum poprvé zjišťuje, že skutečně nemusí být jen krutým vrahem…
HEROES CHRONICLES VII: REVOLT OF THE BEASTMASTER
Tento příběh se řadí na třetí místo a jedná se tedy o Tarnumovu druhou reinkarnaci po rytíři ve službách královny Allison. Tentokrát jsme opět v dávné minulosti…
Tarnum je poslán do bažinatých zemí, aby zde napravil chyby, které způsobil jako Tarnum, tyranský král. Tenkrát zotročil bažinaté země, aby měl síly pro útok na Wallpeaks. Po Tarnumově smrti, ale neměli barbaři dost sil, aby bažiny udrželi, a tak je obsadila snad ještě větší krutovláda – nová Erathie. Bažiny jsou tedy pod vládou Erathie už po dlouhou dobu. Gnolové Brellick a Adamina se stanou Tarnumovými rádci během vzpoury, která nejprve osvobodí místní otroky. Bažinatí jsou velice odhodlaní, a proto se vzpoura zvětšuje. Tarnum se ujímá mladého hocha Grogla, který byl vychován bažinatými a cvičí jej. Dva lordi jsou poraženi, když šílený král Gryphonheart (tehdejší vládce, zřejmě potomek někdo z linie potomstva Allison) posílá svého syna Nivena, aby potlačil vzpouru. Tarnumovi se podaří unést Nivena a drží jej dlouho v kleci a ukazuje mu, co otroctví udělalo s bažinatými. Nakonec Niven začne soucítit s Tarnumem. Hrabě Rambert je donucen k ústupu, ale bere s sebou spoustu otroků a vyhrožuje, že je zabije, nebude-li Niven navrácen. Tarnum posílá Brellicka a Drogla s Nivenem, aby jej vrátili „jako zajatce“. Jde ale o past, Brellick je zabit a Droglo zabijí hrabě Ramberta. Bažiny jsou téměř osvobozené, ale pro závěrečnou bitvu Tarnum hledá pomoc u barbarských žoldáků v pustinách (bývalé království Tarnumovo). Mezitím gnolské čarodějnice vytvoří jméno pro novou říši: Tatalie – neboli v překladu „Společenství/Komunita“. Do závěrečné bitvy proti králi Gryphonheartovi se staví po bok Tatalijců i Niven. Gryphonheart je nakonec zabit, ale Tarnum na svá zranění umírá. Niven se stává králem a zaručuje Tatalii svobodu. Droglo se stává prvním vůdcem Tatalie. Tarnum však záhadně zmizí, než je pohřben.
HEROES CHRONICLES VIII: SWORD OF FROST
Meč mrazu stojí až na úplném konci veškerého příběhu Antagarichu, odehrává se ihned po příběhu Meče zkázy a znamená konec příběhu Heroes III.
Nad Antagarichem se vznáší prastaré proroctví: „Až se střetne Meč mrazu a Meč zkázy, nastane Den zúčtování!“ Gelu toto proroctví zná a teď, když má v držení Meč mrazu, vydává se na sever na ostrov Vori najít Meč mrazu, aby jej zničil. Jen Meč zkázy může zničit Meč mrazu, ale jsou potřeba určité podmínky, které Gelu nezná. Tarnum však ví, že toto je příliš nebezpečné a vše by mohlo skončit špatně. Proto musí zakročit a zachránit svět. Doposud žil u elfů (viz Srážka draků), ale nikomu se nepodaří přesvědčit elfy, aby se postavili proti Gelu, velkému hrdinovi války Meče zkázy a Bezbožné aliance. Musí si proto najít nové spojence, a ač nerad, míří do Nighonu, který se po smrti Mutare potácí v chaosu. Aby ovládl toto mocenské a tyranské prostředí, je třeba, aby se vrátil ke starým praktikám a krutosti, které se již úspěšně odnaučil. Tarnuma opět zaplavuje temnota a násilí, ale to je jediný způsob, jak může jako Tyran vládnout těmto tvorům. Proč Nighon? Protože je to jediný národ, který je ochotný bojovat proti nenáviděnému Gelu. S kobkou na své straně Tarnum stíhá Gelu na ostrov Vori. Elfové Vori bojují proti Tarnumovi, jelikož Gelu je sám z poloviny Vori-elf. Co více, mocenské a násilné armády Nighonu jsou náchylné k vnitřním konfliktům. Ve chvíli „slabosti“ je Tarnum postřelen otráveným šípem medůzy, ale tři pozorovatelé – Kilkik, Zarm a Neez – jej zachrání a zabijí medůzu v odplatě (Zarm zemře). Co hůře, do hry se přimísí i barbarské hordy vedené Kijou, třetí manželkou krále Krewoldu Kilgora, která doufá, že ukradne-li Meč mrazu od Gelu a donese-li jej manželovi, stane se její syn dědicem trůnu. Tarnum nemá jiné možnosti, než na svou stranu dostat azurové draky, protože jak Kija tak Gelu se odmítají vzdát. Tarnum vyměňuje své strážné pozorovatele za medúzu a minotaura. Zajímá trpaslíka Ufretina, který je kapitánem Gelu. Ufretin Tarnuma zná a nazývá jej proto zrádcem. Tarnum se snaží Ufretina přesvědčit, a proto před ním spáchá sebevraždu, když ožije, je Ufretin přesvědčen o pravdě jeho slov. Ufretin je propuštěn a naschvál zdrží Gelu, aby mohl Tarnum zajmout Kiju. Gelu ale míří k hlavnímu městu Vori – Volee, kde je Meč uložen. Před ním se Gelu a Tarnum střetnou a Gelu je poražen a musí se vrátit. Když chce ale Tarnum získat Meč, zjišťuje, že Kija utekla a Meč vzala s sebou. Tarnum je nešťastný a prosí Pradávné, aby kvůli jeho chybám nebyl zničen svět, který si za ty roky tak zamiloval.
EPILOG
Kija skutečně získala Meč mrazu a donesla jej až manželu Kilgorovi. Ten s takovou mocnou zbraní rozpoutal naprosto nesmyslnou válku. Gelu se mu postavil na odpor a v jedné bitvě se skutečně střetli. Výsledkem byla skutečně srážka těchto dvou mečů tak, jak o tom mluvilo proroctví, což zapříčinilo Den zúčtování. Tímto byl zničen svět včetně kontinentů Antagarich, Jadame i Enroth (jiné světy jako Xeen známé z Might and Magic ale zůstaly – snad) a definitivně uzavřena celá historie Heroes I, II i III.
